S Akimem chodím cvičit od jeho 6 měsíců, tehdy jsem zjistila že je v Rychnově agility. Služební výcvik jsem dělat nechtěla, ale bylo mě jasné, že při jeho temperamentu budu potřebovat pomoc s výcvikem i výchovou. Navíc Akim má vrozenou srdeční vadu, takže agility nám schválil i veterinář jako pro něho přiměřený pohyb.Naše začátky byly hodně těžké.Zatímco doma poslouchal, na cvičáku se měnil ve splašeného divočáka a já byla to poslední, co ho zajímalo.Takže když ostatní skákali, já „ lovila „ Kima v různých koutech cvičáku, kam po dvou či třech překážkách „ zdrhnul, aby mohl v klidu nerušen paničkou čmuchat a značkovat. Dost často mě napadalo, jestli to vůbec má cenu, ale vydržela jsem a je to dobře. Kim je jinak typický boxer, milý i poslušný a mám ho moc ráda.I když z něho nikdy nebude nadšený agiliták co se třese na překážky, umí zaběhnout dobře když chce a já mu to nezkazím. Vnaší kategorii jsou plemena, kterým on se v rychlosti nikdy nevyrovná, ale to už neřeším. Mám radost z každého dobře zaběhnutého parkuru a závody beru jako aktivní odpočinek. A hlavně se s Akimem těšíme na cvičák, na psy a lidi, mezi kterými nám je fajn.