Hakyho jsem si pořizovala přímo na agility. Začala jsem tento sport sice cvičit se svým německým ovčákem, ale jak se ukázalo, nebylo to to pravé pro jeho klouby. Jenže mi agility hodně učarovalo a navíc jsem se na cvičáku dostala do role instruktorky. Proto jsem se rozhodla pro dalšího pejska, i když doma se mnou stejné nadšení nikdo nesdílel (krom ovčáka s námi bydlel ještě jezevčík). Už nějakou dobu jsem pokukovala po kníračích, ale nebyla bych to já, abych nechtěla velkého – „pepřáka“, jenže dva „velké“ psy bych fakt neukecala J, takže jsem zvolila tu nejmenší variantu. I když pojem nejmenší je taky relativní, protože Haky přerostl svou standardní výšku a tím se i v agility dostal nad hranici „smolíků“ a běhá v kategorii Medium.

Co se jeho povahy týká – je to prostě jedním slovem knírač. Paličák každým coulem, na druhou stranu ovšem „prodejnej“ – za kus žvance by se asi nechal i ukrást, ovšem jen od něžnějšího pohlaví lidské populace (chlapům důvěřuje až tak na třetí pokus a i tak dělá drahoty J).

Začátky agility s ním byly docela krušné – ne že by za salám neudělal to co jsem po něm chtěla – ale na všechno vždycky měl (a má) dost času. Navíc, když se rozhodne, že něco neudělá, tak to prostě neudělá i kdybych se snad rozkrájela. Běh přes překážky v plné rychlosti prostě není jeho životním snem. Nemůžu ho na začátku parkuru nechat sedět na startu a vytvořit si jakýsi náskok, pak totiž není vůbec jisté, že vystartuje stejným směrem jako já (z toho mě vyléčil během několika prvních závodních pokusů). Ovšem stěžovat si na něho nemůžu – postupem času se celkem slušně vypracoval a teď je z něho takový poctivák – parkur většinou proběhne bez chyb (taky ne vždycky, každý den prostě není posvícení, čas od času se mu i zalíbí jiná překážka než je zrovna v pořadí – to když si myslí že tím směrem je cíl a bude to mít dřív za sebou), ale svým tempem, což ho občas stojí nějaký ten časový trestný bod. V současné době běháme ve „trojkách“, ale vzhledem k jeho parkurovým časům bude obtížné se v nich udržet i pro další období. Ale co, ještě má čas, takže uvidíme a mezi „dvojkovýma“ se nám taky líbilo J.